Sjezdové lyžování

Pro lyžaře všech kategorií (B1, B2, a B3) je povinný trasér. Trasér vede lyžaře jen podle hlasu, radiokomunikace je povolena.

Lyžař i trasér musí používat přilbu ve všech závodech. Mezi trasérem a lyžařem není během závodu povolen žádný kontakt. Lyžaři kategorie B1 musí mít během závodu neprůhledné brýle.

Trasér musí být před lyžaři kategorie B2 a B3, u lyžařů kategorie B1 může být trasér před nebo za lyžařem. Trasér musí používat oranžovou fluorescenční vestou s označím „G“ vpředu i vzadu a musí projet všemi bránami.

Lyžař může traséra v případě jeho zranění nebo nemoci vyměnit.

Hlášení rozhlasu, sněžné skútry a ostatní hluk musí být minimalizován, aby lyžaři slyšeli pokyny traséra.

Discipliny dle IPC

a/ Sjezd

b/ Superobří slalom

c/ Obří slalom

d/ Slalom

e/ Kombinace (Superobří slalom + Slalom)

Alpské discipliny – specifika

Sjezdové lyžování osob se zrakovým postižením se může stát během okamžiku nebezpečným sportem. Trasér musí být schopen zvolit optimální způsob jízdy s ohledem na schopnosti a dovednosti lyžaře resp. podmínky na svahu, předvídat rizikové situace a včas lyžaře na nebezpečí upozornit (prudký svah, terénní nerovnosti, překážky, hluboký nebo zmrzlý sníh ad.).

Lyžař musí svému trasérovi důvěřovat a respektovat jeho pokyny. Důvěra lyžaře může být otřesena již jedinou špatnou zkušeností s instrukcí traséra (pád, náraz). Následně lyžař plní pokyny traséra s nedůvěrou a se zpožděním, což může vést k nehodě. Trasér by neměl na lyžaře naléhat, ale spíše se přizpůsobit jeho pocitům při jízdě.

Lyžař by měl jet pouze takovou rychlostí, kdy je schopen na pokyn traséra bezpečně a rychle zastavit!

Důležité je označení traséra a lyžaře výstražnými vestami a předchozí domluva mezi trasérem a lyžařem na pokynech.

Trasér zajišťuje výběr vhodného místa a nápomoc při nazouvání lyží, pro lyžaře může být nesnadné správné upnutí lyžařských boty do vázání, zejména v kombinaci s nerovným terénem nebo hlubokým sněhem.

Nácvik sjezdování osob se zrakovým postižením:

1/ první krok – trasér jede s lyžařem na „zádech“

2/ druhý krok – trasér jede s lyžařem na tyči (hůlkách)

3/ třetí krok – nevidomý lyžař následuje traséra pouze podle slovních pokynů

Pro sjezdové lyžování osob se zrakovým postižením je vhodné zajistit:

a/ omezený počet lidí na sjezdové trati

b/ sjezdovou trať bez stromů, sloupů a jiných překážek

c/ bezpečný dojezd do roviny nebo protisvahu

d/ spolupráci vlekaře při nasedání lyžaře na vlek (např. zpomalení rychlosti vleku při nasedání)

Lyžování osob nevidomých od narození a osob, které se staly nevidomými v průběhu života

Nevidomý, který ztratil zrak až v průběhu svého života (nemoc, úraz) a který již má základní lyžařské dovednosti (zatáčení, zastavení, odšlapování, plužení ad.), je zpravidla schopen v krátké době za pomoci traséra zvládnout jak alpské lyžování tak běh na lyžích. U běhu na lyžích je největším problémem rovnováha lyžaře při skluzu po jedné lyži a udržení směru v nezřetené stopě.

© VT